Sébo, máš za sebou první půlrok mezi muži a kromě béčka jsi naskočil už i v A-mužstvu. Čekal si tak raketový start?
Upřímně jsem to takhle rychle ani nečekal. Byl jsem nastavený na to, že chci podávat co nejlepší výkony v B-týmu. O tom, jestli se dostanu do A-týmu, jsem moc nepřemýšlel, ale o to větší potěšení to pro mě bylo, když nominace přišla.

Zmíněná premiéra přišla při pohárovém klání s Baníkem. Byl jsi před před duelem nervózní?
Stalo se to všechno tak rychle, že jsem nad tím úplně neměl moc čas přemýšlet. Nervozita tam nějaká určitě byla, ale hned jak jsem přišel na hřiště, tak to ze mě spadlo a snažil jsem se hrát nejlépe, jak umím.

Bylo to specifičtější, že debut přišel na Střeleckém ostrově? 

Bylo to specifičtější. Nejen tím, že jsme hráli před domácími fanoušky, ale také tím, že mě přišli podpořit kamarádi a rodina. Byl to pro nás všechny velký zážitek a motivace do budoucna.

V Dynamu jsi od roku 2014, bylo to takové naplnění tvého cíle?
V Dynamu jsem byl většinu času spíše hráč na pokraji vyřazení, ale vždy jsem se snažil na sobě pracovat, abych se co nejdéle udržel, nejen kvůli fotbalovému růstu, ale i kvůli super kamarádům. To, že bych se chtěl dostat do A-týmu, jsem v hlavě měl vždycky, ale byl to spíš nereálný sen, který se nakonec stal realitou, za to jsem velmi rád.

Od té doby jsi i v pravidelné tréninkové činnosti A-týmu. V čem vnímáš ty největší rozdíly oproti tréninku B-mužstva? 

Největší rozdíl je v intenzitě a rychlosti. V A-týmu je všechno rychlejší a víc se hlídají detaily. Tréninky jsou náročnější fyzicky i ohledně mentální práce s hlavou, ale jsem za to rád, hodně mě to posouvá.

V áčku je již početnější skupina zahraničních hráčů, trenérský štáb je též ze zahraničí. Jak ses na pravidelné používaný cizí jazyk aklimatizoval?
Ze začátku to bylo horší, ale řekl bych, že jsem si na to zvykl a zlepšil jsem se v komunikaci v angličtině. Má to určitě jenom pozitiva do budoucího života.

Na tvé pozici působí Michal Hubínek, Emil Tischler nebo Josh Adam. Hráči, kteří už si něčím v kariéře prošli. Je to pro mladého hráče velká zkušenost?
Je to obrovská zkušenost. Jsem rád, že jsou mi kluci ochotní pomáhat a často mi dávají rady. Snažím si jejich rady co nejvíce brát.

Pojďme k béčku. Hned od začátku sezony jsi patřil k lídrům týmu. Sedl ti herní styl pod trenérem Martinem Sladkým? 

Sedl mi perfektně. Jsem rád za to, že jsem dostával velkou důvěru od trenéra Sladkého, rozhodně jsem se díky tomu hodně zlepšil. Baví mě, když mám takovou tu volnost na hřišti, mohl jsem se dostávat z pozice defenzivního záložníka i do vytváření finálních situací nebo jejich proměňování.

12. místo tabulky. Jak se zpětně za podzimní částí ohlížíš?
Vždycky bychom měli chtít víc. Kvalitu si myslím, že máme na to, abychom bojovali o vyšší příčky, jen tomu mnohdy chyběla zkušenost nebo potřebné štěstí.

Byly porážky a ztráty bodů o to více frustrující, že jste dost často nebyli v zápasech horším týmem, ale jednoduše jste o body přicházeli?
Frustrující byly hodně, vybavuji si snad jediný zápas, kde jsme si zasloužili prohrát. Byl to duel proti béčku Bohemians, ten se nám opravdu nepovedl. Jinak jsme byli vždy vyrovnaným týmem nebo mnohokrát i lepším. Ke konci sezony si to začalo více sedat a sbírali jsme body. Na jaře se určitě bude bojovat o více, než je zmiňované dvanácté místo.

Blíží se Vánoce a aktuálně nás čeká pauza od fotbalu. Jak se na tohle období těšíš? 

Těším se moc, mám Vánoce opravdu rád kvůli spoustě stráveného času s rodinou a kamarády. Bude určitě i čas na to, abych pracoval na svých fotbalových slabinách.

Jsi pohádkový typ? Co určitě o Vánocích případně nevynecháš?
Neřekl bych, že jsem úplně pohádkový typ, že bych nemohl vynechat jedinou pohádku, ale určitě se rád kouknu na Šíleně smutnou princeznu nebo Tři oříšky pro Popelku.

Na startu ledna opět začínáme. Cíl je asi jasný, naplno si vybojovat pozici v A-týmu. Je to tak? 

Cíl je určitě si vybojovat co nejlepší pozici v A-týmu. Budu na tom přes přestávku pracovat, abych přišel v co nejlepší formě.