Martine, trošku hektický podzim máte za sebou, 12. místo. Jaké je prvotní hodnocení? 
Ohledně umístění a zisku bodů si myslím, že máme určitě na víc. Naštěstí jsme zvládli závěr podzimu po nepříjemné sérii porážek. V kontextu toho to dopadlo nakonec víceméně slušně. Za rok a půl jsem poznal, jak tým poznamená řada změn, to tak prostě je. Furt se bavíme o tom, že naším hlavním cílem nejsou výsledky, i když to k tomu patří. Chceme koukat na to, jestli se kluci zlepšují, to se nám daří, když hráči dostávají šanci v A-mužstvu nebo v jiném druholigovém celku.

Před sezonou jsme se bavili o omlazení týmu. Kde nejvíce se to projevilo?  

Řekl bych, že se to projevilo ve všech směrech. Přišli mladí kluci, tým je svěží, kluci se chtěli o to poprat. Hráči, kteří nás před startem sezony opustili, tak už byli mužskými soutěžemi ostřílení, zkušení, to byl veliký rozdíl. V kabině nám chybělo více lídrů, někdo, kdo by to vedl. Rozlišuji dva typy lídrů. Hráč, který nemá třeba tak kvalitní výkony, ale strhne to emocemi a energií na hřišti. Poté jsou lídři, které máme spíše my, jsou ticho, avšak strhnou tým svými výkony. Jsou to stále mladí kluci. Máme spíše takový hodnější tým, to bylo znát. 

V řadě zápasů jste byli aktivnějším celkem, ale dost často jste body jednoduše ztratili. Bylo to o to frustrující? 
Určitě byly zápasy doma s Motorletem nebo Admirou, kde jsme týmy jasně přehrávali, ale vítězství jsme neurvali, tam jsme body poztráceli. Zas na druhou stranu pro nás skvělé, že jsme řadu celků dokázali přehrát, i když měli zkušenější hráče, ale prostě nám to tam nepadalo. V tom vidím možná rozdíl oproti týmu z předchozí sezony, v dohrání všech situací byli hráči zkušenější a dokázali to dohrát do konce. Rozdíl byl v tom našem výpadku a sérii porážek, to kdyby nepřišlo, tak jsme tabulkově na tom podobně. Výsledky ale rozhodně neodpovídaly našim výkonům, proto se to hůře vstřebávalo. Příkladem jsou zápasy s Domažlicemi nebo s Kladnem, kdy výsledky hovoří jasně, avšak my jsme favority trápili a herně jsme určitě nezaostávali. 

Zmínil jsi sérii proher. Jak těžké to bylo pro tým i pro tebe osobně? Přeci jenom ses v kariéře trenéra s něčím takovým ještě nesetkal. 
Já mám v tomhle výhodu, že jsem si to zažil jako hráč na profi úrovni, takže jsem se snažil nepanikařit. Vadily mi zápasy s Bohemians a Plzní, kdy jsme hráli opravdu špatně a zasloužili jsme si prohrát. To mě trápilo nejvíce, protože předtím jsem věděl, že jsme prohráli nebo remizovali po dobrých výkonech. Začalo se to lámat asi v ten moment, kdy naši kluci daleko více pronikali do A-týmu, což je skvělé, ale na druhou stranu u nás se to projevilo. My jsme navíc byli zranitelní hlavně v obranné fázi a do A-týmu právě putovali především zadáci nebo střední záložníci, což poté bylo logicky těžké to pilovat v trénincích. Naopak k nám přišli kluci z áčka, kteří tam nehráli a bylo na nich znát, že nemají zápasovou praxi. 

Co jste nejvíce hráčům vytýkali během té nelichotivé série?  

Vadil nám přístup hráčů v té době, kdy jsme to s asistentem Dvořákem řešili. Měli jsme období asi čtrnácti dnů, kdy to vůbec neladilo, ale poté se to zlepšilo a opět nastartovalo. Bylo to nepříjemné období, ale zase super zkušenost pro nás všechny. Nebyl jsem přesvědčen, že kdybych ustoupil ze svých zásad a něco měnil, tak by to mělo význam. Bylo potřeba to uklidnit, najít opět společnou cestu. 

Zlomilo se to celé při derby s Táborskem, ve kterém jste předvedli povedený výkon a brali tři body? 
Určitě, naprosto souhlasím. Sice jsme rychle prohrávali o dvě branky a vypadalo to bledě, ale my jsme to do poločasu ještě opět otočili a byli jsme jednoznačně lepším týmem. I když se hodně zastávám hráčů béčka a často prosazuji, aby nasazování hráčů A-týmu dávalo smysl, tak tady to musím ocenit, protože nám pomohli. I v dresu Táborska bylo dost hráčů A-týmu, takže to byly trošku namixované týmy. Hodně nám pomohli stopeři Mamadou Kone a Mohamed Asaidi, zápas se povedl i útočníkovi Adamsovi. Do toho se nabalili naši kluci a dobře to sedlo. Navíc pro naše mladé to byl takový signál, že pokud nebudou pracovat naplno, tak hráčů z A-týmu bude chodit hrát za nás daleko více. Jak říkám, všechno si to sedlo a nakoplo nás to.

Opět velká rotace kádru. Jak jste se s tím popasovali? 
To tak prostě je, my jsme to respektovali. Bylo to nepříjemné, na druhou stranu jsem věděl, že kluci od nás jsou naplno v procesu A-týmu a jsou naprosto zapojeni, to je rozdíl oproti předešlým dobám. Někteří dostali i své šance a chytili to za pačesy. Řeknu, že jsme očekávali rotaci ještě daleko vyšší, hlavně ze začátku jsme to hráli převážně se svými hráči, ale to jsme měli široký kádr i v trénincích. Postupně pět, šest hráčů přešlo do A-týmu, tak jsem pak čekal, kteří se na víkend vrátí k nám, nebo kdo místo nich půjde hrát za nás. Samozřejmě je také pro mě důležité, že pokud jde za nás hrát hráč z áčka, tak jakým způsobem to pojme. Já jsem takový typ, že nerozděluji, jestli hraješ za A-tým nebo B-tým, pokud nemáš v zápase výkonnost, tak musím sáhnout ke změnám. Ukázaná platí u mě na hřišti. 

Je pro kouče B-týmu dávka nové energie, když vidí, jak se mladí hráči prosazují v A-mužstvu?  

Jednoznačně nám to ukazuje, že to má smysl. Klobouk dolu před trenérem Pedro Resendem, protože těm klukům dává šanci. Když si je vytáhne, tak s nimi opravdu počítá, to je ukázka třeba nasazení Lukáše Rajtmajera nebo Jáchyma Štindla, kdy mi už v pondělí před zápasem řekl, že s nimi počítá a připravoval je na to. Tohle je pro nás hlavní cíl. Pro mě je největším zadostiučinění to, když mi trenér A-týmu řekne, že si může kdykoliv vytáhnout hráče z rezervy a oni jsou dobře připraveni. Pokud by musel třeba měsíc hráče připravovat, tak bych to vzal na sebe, to by byla moje chyba. 

Zmínil si trenéra Resendeho, který k áčku dorazil na začátku sezony. Jak funguje komunikace mezi vámi? 
Naše komunikace je v pořádku, bezproblémová. Jak jsem zmiňoval, klobouk dolu před ním, jak s mladými hráči pracuje. Já jsem rád, že kluci dostávají šanci. My samozřejmě na tom více trpíme, když nám hráči odcházejí do áčka, ale když vidím, jak je s nimi nakládáno a pracuje se s nimi dále, tak mě to nakopává a zároveň i kluky, kteří cítí šanci. Tak by to prostě mělo být. Takže spolupráce je skvělá. 

Vyzdvihl bys nějaké jednotlivce, kteří o sobě během podzimu dali vědět? 
Nerad zmiňuji jednotlivce, ale občas to k tomu prostě svádí. Zmíním určitě Jáchyma Štindla, který je naplno v A-týmu, ale pořád si myslím, že je potřeba s ním pracovat, ale je to opravdu zajímavý hráč i do budoucna pro klub. Musím říci i Dominika Loužeckého, který je pro nás v záloze opravdu hodně důležitý. Je to takový náš vysavač, když to tak řeknu. Je to ten typ kluka, který potřebuje důvěru, trenér musí poznat jeho silné stránky a vědět, jak s ním pracovat, on to pak vrátí a je velmi platný. Velkou radost mám ze Sebastiana Zruna, který v devatenáctce neměl tak silnou pozici, ale já jsem viděl, že má výborný fyzický fond a fotbalovost, je to chytrý hráč a technicky dobře vyspělý. Věřil jsem, že do našeho stylu zapadne a povedlo se. Vlastně přišel o minuty jen, když byl s A-týmem na zápasech. Je to i charakterově skvělý kluk, doufám, že se bude rozvíjet dále. Radost musíme mít i z Lukáše Rajtmajera, který byl v předešlé sezoně v Písku. Hostování u něj splnilo smysl. Je to vysoký, silný hráč. Musí však více předvídat, o čemž jsme se spolu bavili. Trenérovi se zalíbil, dostal příležitost a chopil se toho skvěle. Někdy je to o štěstí, ale je potřeba to vždy chytit, to se mu povedlo.

Mluvilo se, že odchovanci nedostávají prostor v A-týmu. V našem rozhovoru zaznělo však už několik jmen. Jak to tedy vidíš?  

Když to tak vezmu, tak když se podíváme na podzimní část, tak v sestavě áčka naskakovali pravidelně Krch, Brabec, v brance Colin, plus následně Rajtmajer se Štindlem. To je hned slušný počet odchovanců. Akademie tedy prostor dostává a jednoznačně prostor musí dostávat, protože se nám generují opravdu zajímaví hráči a je důležité, že je na lavičce trenér, který dává příležitost mladým a nebere v potaz, kdo odkud přišel. To je mi strašně sympatické. 

Když se ještě podíváme na třetí nejvyšší soutěž. Jak vidíš její kvalitu? Ubývá už těch zápasů, kde není tolik očekávané fotbalovosti? 
Vždycky to tak bude, že zápasy s rezervními týmy jsou daleko fotbalovější. S ostatními soupeři je to více silovější, musíme hrát týmově a kvalitně, aby nás tyto týmy silově nepřetlačily. Myslím si, že pár týmů už ale jde fotbalově opravdu nahoru, například Loko Praha. Zápasy s Motorletem, Královým Dvorem, Petřínem Plzeň, Aritmou nebo Admirou jsou prostě daleko tvrdší, bolí nás to. Je to jejich styl, my se budeme snažit hrát furt stejně proti komukoliv. .

Bavíme se spolu v předvánočním období, hráči už mají volno. Jak bude vypadat příprava týmu na jarní část?  

Pro nás příprava začala po posledním mistrovském zápase, kdy jsme ještě týden trénovali, dali jsme si futsal a florbal. Teď jsou kluci v průběhu volna, mají i své osobní aktivity, což je fajn. Těsně po svátcích dostanou individuální plány, aby se rozběhali a 7. ledna odstartujeme. Příprava bude dlouhá, čeká nás řada přípravných zápasů. Možná i moc, ale měli jsme možnosti soupeřů, tak jsme řekli, proč bychom toho nevyužili. Je potřeba si teď s realizačním týmem A-mužstva vyjasnit, kdo započne přípravu v A-týmu, kdo naopak u nás. Byli tu i na zkoušku kluci z Nigérie, tak musíme dořešit, jak to bude s nimi. Zároveň jsou i nabídky na naše kluky, tak uvidíme, jak to všechno bude vypadat. Všechno ladíme v této pauze a těšíme se, až nám to zas započne.