Hráči zařazení do výběru museli odehrát za Jihostroj od ročníku 1995/96 minimálně pět sezon. Výjimku tvoří hrstka osobností se čtyřmi odehranými sezonami, které měly velký dopad na hru a výsledky týmu.
Významnou postavou klubu, která se však neobjeví v žádné anketě, je masér Filip Hoch. V Jihostroji působí od roku 1998 a důvěrně zná všechny hráče, kteří klubem prošli. Jako zpestření do článku přidáváme jeho postřehy, které ho napadly u jednotlivých jmen.
Českobudějovický rodák hrál poprvé za tehdejší Škodu už v roce 1983 ve svých 17 letech. Dlouho působil v Liberci, dva roky hrál v Portugalsku a mezi lety 1996–2003 se do Jihostroje vrátil jako nahrávačská jednička. Ze všech nahrávačů toho v historii Jihostroji odehrál nejvíce, čtyři sezony nosil kapitánskou pásku. V dalších letech trénoval prvoligové EGE i mládežnické kategorie Jihostroje. V sezoně 2013/14 dostal první šanci jako trenér v extralize v Ústí nad Labem, kde při marodce ještě ve svých 48 letech hráčsky vypomohl. Svou poslední volejbalovou kapitolu napsal v letech 2017–2022 jako hlavní trenér Jihostroje a rovněž sbíral úspěchy. V roce 2022 byl uveden do Síně slávy jihočeského sportu.
Filip Hoch: „Naskočí mi film Byl jednou jeden polda a major Maisner, od kterého získal přezdívku.“
Plzeňák přišel do Jihostroje v roce 1999 jako mladá nahrávačská dvojka k Renému Dvořákovi, se kterým strávil v tandemu čtyři sezony. Poté už byl sám hlavním nahrávačem týmu a zahrál si také za národní tým. V roce 2004 odešel do Ostravy, poté hrál za několik francouzských a belgických klubů, vyzkoušel si také angažmá v Libanonu. Poslední sezony kariéry odehrál za Karlovarsko a Příbram.
Filip Hoch: „Hned mi naskočí jeho vytahaný svetr, který si přetahoval až přes kolena a nosil ho vždycky a všude.“
Pro mnohé fanoušky symbol nejúspěšnější éry klubu. Byl dirigentem hry Jihostroje při zlatém hattricku mezi lety 2007–09. Slovenský reprezentační nahrávač pomohl vybojovat čtyřikrát zlato během pěti sezon. V létě 2011 mu klub nabídl nižší smlouvu, než si sám představoval, a tak jeho slavné angažmá skončilo. Spoustu sezon pak odehrál v zahraničí, v české extralize se poté ještě objevil v dresech Příbrami a Brna. Kariéru ukončil ve 40 letech v covidové sezoně 2019/20, kdy hrál třetí nejvyšší italskou soutěž.
Filip Hoch: „Možno po obedě. To byla jeho odpověď trenérovi, když po něm chtěl, aby na ranním tréninku skákal.“
Prošel zajímavými zahraničními štacemi, byl v národním týmu a ve 33 letech přišel do Jihostroje jako náhrada za Michala Sládečka. Hned jeho první sezona 2011/12 byla fascinující. Byl dirigentem hry při slavném vítězství Jihostroje v italském Cuneu 3:0. Sezonu pak zakončil tým titulem v extralize. V dalších třech sezonách na jihu Čech se pokaždé podíval s Jihostrojem do finále extraligy. Postupem času zůstával více na střídačce a roli prvního nahrávače přebíral Filip Habr. Z Jihostroje odešel do Ostravy, kde po sezoně 2015/16 ukončil kariéru a stal se trenérem. Nyní koučuje Prostějov v extralize žen.
Filip Hoch: „Borec, který po návratu ze zahraničí začal v Budějcích na stará kolena studovat vysokou školu. Svou volejbalovou kariéru pak zakončil titulem – magisterským.“
Severočeský rodák přišel do Českých Budějovic ve 23 letech z Ústí nad Labem. Z množství nabídek si vybral Jihostroj, kde toužil po více konkurenčním prostředí. Ve své první sezoně 2011/12 se na titulu ještě příliš nepodílel. Ve dalším ročníku už byl s reprezentantem Petrem Zapletalem v rovnocenné nahrávačské dvojici. Před sezonou 2013/14 byl dokonce zvolen kapitánem týmu a po posledním zápase zvedal mistrovský pohár nad hlavu jako nahrávačská jednička. Tou pak zůstal ještě tři sezony, než se rozhodl odejít za výzvou do zahraničí. Žije ve Švýcarsku, stále ale občas zavítá i na domácí zápasy Jihostroje.
Filip Hoch: „Vzpomínám si, jak jsme v jeho poslední sezoně 2016/17 pod jeho kapitánským vedením vyhráli titul. Byl neskutečně šťastnej.“
Přišel po sezoně 2017/18, kdy Jihostroj skončil až na čtvrté příčce. Svou osobností i výkony na hřišti si okamžitě získal fanoušky. Jihostroj se díky jeho nahrávačskému vedení vyšvihl zpět mezi elitu – hned získal Český pohár, extraligový titul a byl zvolen nejlepším hráčem extraligy. Ve druhé sezoně opět získal s českobudějovickým týmem domácí pohár a skvěle se prezentoval v Lize mistrů. Jenže jeho i celou soutěž zastavila pandemie koronaviru a titul se neuděloval. V sezoně 2020/21 z toho byla stříbrná medaile a jeho poslední ročník 2021/22 dopadl mírným zklamáním v podobě třetí příčky. De Amo se vrátil do rodného Španělska a dodnes obléká dres Guaguas v tamní nejvyšší soutěži. Skvělé vztahy s klubem udržuje dodnes a je jedním z nejlepších zahraničních hráčů, kteří kdy oblékali dres Jihostroje.
Filip Hoch: „Štěňátko – tak jsme mu říkali, protože jsme si ho hýčkali jako to štěně.“
